Básně Martina Stöhra
1.9.2010
–––
dědeček se holí nevidí do zrcátka
dotkne se slunce světlo natočí
má břitvu ledek lesněnky
poklad je na ostrově
babička zná čáry rozhodně
mám brejle knír a prsty od sazí
večer je dnes příliš letní
hypnosa nezabere
když jdu spát zas je tam on
má srdce cedí krev
bdí se mnou stráž míru
i kristus dům a chlév
–––
houslař kráčí po pavlači
nese klíh a kalafunu
zamkne bránu
spolkne klíč
je to pryč…
léta jdou a akát kvete
tiše taje grónská zem
erb se drolí
panty kvílí
jsme tady (a nebudem…)
–––
nedočkavý přísvit
léta na spadnutí
ve skříňce na holení
pašerácký knír
z nebe mizí bledá věc
jak pod prádlem olagum
malý čtenář kráčí ránem
a neví jak to navlékne
–––
celý týden bylo hezké počasí
na dolní náměstí
přivezli stánek s pivem
když se rozsvěcely lampy v ulicích
vycházely i hvězdy na obloze
pivo bylo dobré jako chleba
harmonika hrála
z jedné strany do nás řezník hustil
jak učil přírodopis
z druhé strany
brečel amnestovaný
vezmi rum a sovu pavle!
sejdeme se v aténách
1990 / 2006
–––
zapraská tiše v kýlu lodi večera
nad kurty vybuchne mír a stíny
zvonice továren strojovny kostelů
pěšina ohrada stoka a kopretiny
božská srdce hořáků žíly potrubí
v kučerách růžových dešťů saze
empajr je prázdný stopy na antuce
nad městem měsíček – na provaze
–––
vstane od nich první
těch oudů tady – jezukriste!
ještě spí jak po masakru
nikdo by to k sobě nedal
ať je tato báseň
ještě chvíli krásná
ať s ním jeho děti
anděl ráno obléká
–––
někdy je tak těsno
v ulici přes závěj stínu
pochoduje těsnohlídka
browning provaz prášky
a jiné hračky pro pamětníky
zvětralá cukrátka zbytečných básní
požár a rekviem
ze stébel srpnové trávy
opona letního divadla padla
zní piáno okresní tragédie
a krev je z marmelády
–––
terasa pozdě odpoledne
kajuta dílny voní lak
z opřených dlouhých latí
vypito děti už odešly
a sotva se ještě vrátí
větřík a svetřík
příboj z paluby vlají gatě
vrávorám pod prádlem
na špagátě
–––
chodba se prudce zatočí
čerpadlo ze sklepa
ti připomene srdce
doma je sklizeno
o stěnu opřený praská
koprový les
zrcadlo s jízdenkou
abendland – brünn
čerpadlo ze srdce
ti připomene hrob
olivy z getseman
shnily v květináči
kam se ta cesta jenom stáčí?
–––
ze záhumenku mezi činžáky
sálá neplodnost
prosincové svítání nad městem
proměňuje noční květy v páry
malý člověk nad umyvadlem
se připravuje
na celý ten svět
do dvora drolícího se domu
kape krev
z rozpůleného vepře
–––
ó bunkry mého dětství
při kraji božího lesa
ve vás jsem válčil
sníval a spal
četl si modlil se onanoval
– musím už jít –
už startuje kára
pátra mravokára
gottwaldov? – škoda slov!
–––––––––
Martin Stöhr (nar. 1970 ve Zlíně) vystudoval Pedagogickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci. Od roku 1997 žije v Brně, kde pracuje v časopise a nakladatelství Host jako redaktor. Tamtéž vydal básnické sbírky Teď Noci (1995), Hodina Hora (1998) a Přechodná bydliště (2004, Cena Jana Skácela). Překlady jeho veršů vyšly v Polsku, Německu, Bulharsku a Slovinsku. V roce 2000 založil vlastní edici poezie MaPa. Přítomné básně pocházejí z rukopisu připravované sbírky.
foto archiv