KULTURNÍ REVUE |
A tempo Revue

Básně | Close hearing | Reportáže | Recenze | Rozhovory | Eseje | Kritiky | Úvahy | Šuplík | Média | Zprávy



Básně Jonáše Zbořila

 28.11.2010

 

 

i. budějovická

oranžové světlo v okně
pokoj s tajemstvím a vůní
bláznivého granátovníku

na budějovické –
vůně tak sladká
tak kyselá jako

tajné lásky, o kterých jsi snila
když s botama a těžkou školní taškou
čekalas na autobus domů

i já jsem čekal
a dál budu
až vyprchá ta granátová vůně
zklamání

 

iv. pražského povstání /poplach v kovářské uličce/

můj spolužák se zbláznil.

domy u pražského povstání
jeden druhého čenichají –

voní to kamením

a ještě trochu cítí
úzký, rovný strach.

ve sklepech se schovávají choří

z průčelí jim hrozí lvi.

 

hadr

za pár dnů někdo na město hodí
mokrý hadr.

půjdeš krást teplo
do udýchaných tramvají,

zatímco tady
zamrznou jezera. 

za pár dnů utřou nehodu léta
a po nás to bude chvíli čpět.

na dlouhou cestu jsem nám dal
několik moučných jablek.

/saint paul, 8. 9./

 

mikrofon

„kdosi mi říkal
že jednou do rakve mrtvému
strčili mikrofon.“
až se ticho bálo.

pod tlakem zeměpisných fakt
naposled zasténáš.

nakoukne to vesmírem
studeným –
jako když na mě čekáš
před domem a smráká se.

ve svém pokoji tiše chodím
někdy omylem šlápnu
dovnitř tvé tmy.

/saint paul, 16. 10./

 

předchozí příspěvek autora

 

 

© A Tempo Revue 2025