Zarámované řasy V.
Libenští psychici 4.5.2011
Vladimír Vávra
Le poème du pathétique
Pomalu kanou mé slzy…
Kde najdu živé slunce?
Proč necháváš mě tu stát
na rohu rušné ulice?
Když tisíce lidí…
a já trhala ti květ —
Zatím někde v pusté zemi
dvou těl je svět…
Polila jsem červeným inkoustem
své lože pro tebe připravené —
a já posmrtná psala ti dopis
o hvězdách jež láskou jsou zadávené.
Br — obloha je černá tmou —
Chlad zvěčňuje můj cit.
Dnes dej mi své srdce
z něho jed tvůj budu pít —
A zemřu bez doteku rtů
Beze slova a hudby — bez květin —
jen plamen mé lásky bude plát
ozáří svět a nikde nebude stín.
I. 1954
(z rukopisu psaného ve vězeňském táboře v Křižanově)
Jiří Šmoranc
Předvzpomínkový předmět jako hřeben
A oči na rubu dálky
tolik zatoulané
jásající proudem nebe
před gejsírem paprsků
z úst naběhlými břehem
a zapovězené čekání
zpřístupňují vysoké klenby
hnilobných pachů
předvzpomínkovým předmětem
zvlášť upomínající na hřeben
nedatováno [1951]
Bílá slepecká hůl
neučiním nic než rozbiji semafor zářící do tmy našich rukavic
posunu magnetový ostrov za hranice osudných květin
vygumuji křižovatku snů
zahodím svou bílou hůl
po cestách psů a geniů
doprostřed sopky vědomí
zoufale a milosrdně
kráčet po jedné noze
belhat plakat šílet
naleznout nároží
kterékoliv nároží
na kterém bude čekat Nadja
nedatováno [1951]
Zdeněk Buřil
Na Noc, báseň B. Pasternaka
Cherub rozsvítil chorál hoře
zahalená představa neznámé bouře
převrácení závanu těla ploužícího se chroptění
uchopení volného námětu.
Bolestný sten při mocné představě básníků zašlých dob. Procházky v podobě gobelínů lnoucích na mléčné dráze. Byla noc halená pozlátkem nemohoucnosti. Tisíce bláznů rozvěsilo mohutný převrat na vrata hřbitova. Co umřelo, žije v tisíci maličkostech pochodní propadlých životu.
11. 10. 1951
(opis orig. rukopisu – psáno pro společné práce)
Stanislav Vávra
* * *
Shrbené stíny sžehnuté časem
Valivý žár srdcí
Brouci postrkující své stíny
Dozorci s geniální schopností
Operovat vědomí při vědomí
Hvězdáři kráčející po schodišti vesmírného času
Mám pohled bloudící
A nebe bylo modře zkalené
nedatováno [1952]
ze sbírky Čas který se vytrácí