KULTURNÍ REVUE |
A tempo Revue

Básně | Close hearing | Reportáže | Recenze | Rozhovory | Eseje | Kritiky | Úvahy | Šuplík | Média | Zprávy



Básně Pavlíny Pulcové

 27.11.2008

Muž a žena

ozvěna času
vápenné slzy
v palimpsestech
po kapkách
narůstá tělo lásky
s
t
a
l
a
g
n
á
t





Bouřlivo

mraky napnuté
na skřipci oblohy
naříkají prudce deštěm

biče blesků
steny hromu
po výprasku
modřiny

 

 





XXX

zbloudilý netopýr
pod okenním parapetem
saje teplo
zachycen drápky

tak jako já pod tvým srdcem





Praha

Bzučící úl
Průmyslového paláce
medové plástve
naplněné sluncem
V oku
letargického psa
utkvělo nekonečno
V jednom okamžiku
na obloze
letí mraky
stuha tryskáče
kouř komínu
Skulinou v zábradlí
Nuselského mostu
to táhne dál…





*H*A*I*K*U*

let labutí
pleskot pláten na tkanici
nebe – vanutí



 

Narodila jsem se v den podzimní rovnodennosti roku 1975 v Boskovicích, v malebném městě na rozhraní Boskovické brázdy a Drahanské vrchoviny, kde i dosud žiji. Vystudovala jsem na FF UP v Olomouci obor česká filologie a výtvarná výchova. A pak jsem se v duchu tvrzení „Nevstoupíš dvakrát do téže řeky“ vrátila do boskovické základní školy, už ne do lavice, ale za katedru.
Poezii píšu asi deset let, účastním se různých literárních soutěží, mnohdy i úspěšně (Literární soutěž F. Halase, Literární Vysočina, Týnišťský literární Parnas aj.). Básně jsem několikrát publikovala v brněnském Hostu a v internetovém časopisu Divoké víno. V regionálním týdeníku Boskovicko mi vychází jednou za čtrnáct dní haiku. Jsem také autorkou scénáře divadelní hry Mezi lidmi a bohy. Kromě literatury mě stále provází múza malířství a ráda se dívám na svět hledáčkem fotoaparátu. Také přispívám na školní vzdělání chlapci, který žije v daleké Indii.
Jsem sběratelkou  prožitků a snažím se žít v harmonii se sebou a okolním světem a dívat se na něj z nadhledu. Miluji to mimořádně složité puzzle jménem život a těším se z obrazce, který je postupně vytvářen…

 

Pavlína Pulcová

 

 
© A Tempo Revue 2025